У нас роддом сам отправлял все документы на матрику и через 10 дней родный лист пришёл по почте. В роддом нужно было предоставить паспорта обоих родителей, копии свидетельств рождения родителей с судебным переводом(копию делаете и заверяете в чехпоинте на почте и потом эту копию отдаёте на судебный перевод), свидетельство о браке (если поженились не в Чехии — то схема такая же, как со свидетельством), если вы не расписаны, но хотите чтобы отец был вписан в свидетельство то идёте на матрику и делаете там подтверждение об отцовстве.

Огромнейшее спасибо за подробный ответ )

Не за что) кстати если вы ждёте девочку, то ей автоматически припишут к фамилии чешское окончание ова. То есть к примеру если фамилия Литвиненко, то она будет Литвиненкова. Чтобы убрать ова идёте со свидетельством и своим паспортом на матрику, говорите что хотите отказаться от окончания и вам при вас делают новое свид

У папы фамилия Халиков у дочки естественно  Халикова думаю можно не отказываться? Или им надо именно показать как пишется?

Она будет у них не Халикова,  а Халиковова. Если вас устраивает чешский вариант фамилии то вы конечно можете не менять. Но мне аж слух резало, я сменила))

А, и ещё. Имена тут сразу надо выбрать, до рождения. Пишите их в документах при поступлении в роддом. И даже если у вас дочка, то мужское тоже нужно написать)

Да ,нам дали бумажки  на заполнение с именем пока не уточнили. .так что они пока лежат. ...значит надо сразу  сказать Вариант Халиковова не очень  и подходит)))

Сразу сказать не получится, они автоматом приписывают. Потом на матрике меняете, это бесплатно) хотя можете конечно и сразу попробовать указать, что хотите отказаться от чешского варианта. Правда нам не помогло))

У нас ничего не дописывали, я никуда не ходила. Так что не факт что автоматически.

Точно так же, как и не факт, что не припишут. Нам написали, хотя мы указывали, что не хотим их ова.

Я написала девушке, что делать, если все равно припишут.

Конечно что не факт, что не припишут.Но тогда и не пишите что автоматически приписывают, если это не всем делают.

читайте законы и будет вам счастье

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-301

Příjmení

§ 68

(1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu.

(2) Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození při narození dítěte, určení otcovství nebo osvojení do nabytí svéprávnosti dítěte a v souvislosti se změnou pohlaví.

§ 69

(1) Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice.

(2) Při zápisu uzavření manželství nebo vzniku partnerství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství nebo vznik partnerství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství nebo vstupu do partnerství užívat, v mužském tvaru, jde-li o

a) cizinku,

b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině,

c) občanku, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka, nebo

d) občanku, která je jiné než české národnosti.

(3) Při zápisu narození dítěte lze na základě žádosti rodičů uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru, je-li dítě

a) cizincem,

b) občanem, který má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině,

c) občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem, nebo

d) občanem, který je jiné než české národnosti.

Není-li jeden rodič znám,  je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle prohlášení druhého z rodičů.

(4) Při zápisu úmrtí cizinky se uvede v matriční knize příjmení ženy, jíž se zápis týká, v mužském tvaru, je-li jeho užívání prokázáno matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinou.

§ 69a

(1) Na základě žádosti ženy, jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést její příjmení v mužském tvaru, jde-li o

a) cizinku,

b) občanku, která má trvalý pobyt v cizině,

c) občanku, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka, nebo

d) občanku, která je jiné než české národnosti.

(2) Na základě žádosti rodičů dítěte ženského pohlaví, jehož příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést jeho příjmení v mužském tvaru, je-li dítě

a) cizincem,

b) občanem, který má trvalý pobyt v cizině,

c) občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem, nebo

d) občanem, který je jiné než české národnosti.

Jde-li o dítě starší 15 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.

(3) Žádost podle odstavce 1 nebo 2 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu nebo u zastupitelského úřadu České republiky.

(4) Do poznámky matričního dokladu matriční úřad nebo registrující matriční úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo dítě ženského pohlaví své příjmení v mužském tvaru.

(5) Uvede-li se příjmení ženy nebo dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru podle odstavce 1 nebo 2, další matriční doklady se vydávají s příjmením v tomto tvaru.

(6) Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru lze podat pouze jednou. Veškeré další žádosti o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru jsou posuzovány jako změna příjmení (§ 72).

§ 69b

Užívá-li žena v souladu s § 69 nebo § 69a příjmení v mužském tvaru, může u kteréhokoli matričního úřadu požádat o užívání svého příjmení v souladu s pravidly české mluvnice. Jde-li o dítě starší 15 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.

http://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=702&id=700

Přechylování příjmení (Stone – Stoneová)

Přechylování příjmení, tj. odvozování ženských podob příjmení z příjmení mužských, a to příjmení domácího i cizího původu, není v běžné komunikaci povinné v tom smyslu, že by bylo nařízeno zákonem, vyhláškou či předpisem. Je pro jazykový systém češtiny jako flektivního jazyka zcela přirozené, vychází z jejích strukturních vlastností – z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek. V každé mluvnici a jazykové příručce se s ním počítá jako s běžnou součástí gramatického systému. Účelem přechylování je smysluplné dorozumění, snaha vyhnout se nejednoznačným větám typu Seleš porazila Graf. Přechylováním předcházíme nedorozumění a významovým nejasnostem (např. Na návštěvu přijde Smith – muž, nebo žena?,  Stone navštívila Roberts – kdo koho navštívil?). Věta Susan Sontag navštívila Shirley Temple může znamenat, že Sontagová navštívila Templovou, ale i Sontagovou navštívila Templová. Nepoznáme s jistotou, co je podmět a co předmět, tedy kdo koho navštívil. Český slovosled není natolik gramatikalizovaný, aby mohl bez pomoci koncovek signalizovat větněčlenské vztahy. Jak je z příkladů evidentní, nepřechýlené příjmení nelze skloňovat a nepoznáme z něj rod pojmenované osoby.

Existují ovšem v češtině příjmení, která podle tradice obvykle nepřechylujeme (např. Edith Piaf, Marilyn Monroe, Nastassja Kinski, Gina Lollobrigida), ale u takových je obvykle nedorozuměním zabráněno jedinečností a známostí nositelky. Na zacházení s konkrétním jménem má vliv též původ jména a zdroj, z nějž se do češtiny dostalo. Nepřechýlená zůstávají např. některá orientální jména a někdy též jména, která mají přechýlenou podobu už ve výchozím jazyce. Obě podoby se pod vlivem původního názvu románu užívají v případě Anna Kareninová/Karenina. Svou roli hraje též chápání jména jako obchodní značky (např. jména některých spisovatelek na obálkách knih zůstávají nepřechýlená; ale oproti tomu se např. zcela vžilo přechýlené příjmení spisovatelky J. K. Rowlingové). V neposlední řadě je třeba respektovat i rodinnou tradici (pan Šerých → paní Šerýchnebo paní Šerýchová) a osobní přání nositelky jména, zejména pokud jde o osobu veřejně známou. Existují i příjmení, která se tvarově neobměňují, protože to neumožňuje jejich gramatická forma, např. příjmení vyjádřená 2. pádem, tj. typ Petra Janů (= patřící Janům, náležející k rodině Janů). Náležitý pádový tvar takových příjmení lze vyjádřit pouze ve spojení s rodným jménem, popř. obecným podstatným jménem (v praxi méně obvyklé): květiny pro Petru Janů / zpěvačku Janů, seznámil se s Petrou Janů / se zpěvačkou Janů apod.

Kromě uvedených tradičních a racionálních hledisek hraje roli ještě heslovitý charakter textu. Proto najde-li uživatel v některé encyklopedii např. heslo Sharon Stone, tedy tradičně nepřechýlené jméno, navíc bez začlenění do větného kontextu a s výkladem dejme tomu ‚slavná herečka‘, odpadají důvody pro přechýlení uvedené výše. V encyklopediích je namístě, aby se uživatelům dostalo informace o původní podobě nositelova (resp. nositelčina) jména.

Je rozdíl mezi přechylováním v běžné komunikaci a v oficiálních dokumentech právní povahy; důležitý je zákon o matrikách, jménu a příjmení, který upravuje přechylování příjmení v určitých speciálních případech (zák. č. 301/2000 Sb. a č. 165/2004 Sb.).

Pro řešení konkrétních případů můžeme doporučit velmi podrobnou knihu M. Knappové Naše a cizí příjmení v současné češtině, příp. obecná poučení v mluvnicích, např. v PMČ.

и мы просто заполнили бумаги, ничего дополнительно не просили и не дописывали...может от части Праги или роддома зависит...